Stres a jeho dopady na naše zdraví | JOBA

Stres a jeho dopady na naše zdraví

Stres je přirozený stav našeho těla – obranná reakce organismu prostřednictvím které se snaží vyrovnat s nadměrnou zátěží. V dnešní době ale stresu čelíme neustále a to má negativní vliv na více částí našeho organismu, než si můžete myslet. Jak tělu pomoci se s tím vyrovnat?

Co se v článku dozvíte:

  • Co se děje v těle ve stresu
  • Jaké dopady má stres:
  • Na mozek
  • Na imunitní systém
  • Na srdce a cévy
  • Na střeva
  • Energie při zatížení stresem
  • Optimální a přílišná hladina stresu
  • Jak přispět zvládání stresu
  • Jak ochránit buňky před stresem
 
Co je stres a co ho způsobuje?

Stres představuje reakci organismu na vnitřní a vnější faktory – stresory. Ty způsobí rychlou adaptaci těla na danou situaci vyplavením specifických molekul – hormonů.

Pokud je organismus vystaven působení negativních stresových stimulů, dojde ke spuštění obranné reakce organismu ve formě stresu a vyplavení stresových hormonů.

Někteří z nás jsou negativním stimulům vystaveny téměř neustále. Zacyklení se v každodenních situacích, kdy řešíme pouze práci, finanční stránku věcí a nedostatek času.

S tím přibývá i více zodpovědnosti, odvrácení se od toho, co rádi děláme a trávení času nad tím, co dělat musíme, abychom byli schopni udržet si status dle norem dnešní doby.  Takový životní styl vytváří velkou stresovou zátěž pro náš organismus. 

Víte, jak stres ovlivňuje Vaše zdraví?

Všichni to známe: Návaly horka, bolesti hlavy a bušení srdce až po pocity úzkosti a vyčerpání. Naše tělo reaguje na tyto podprahové myšlenky stejně jako v případě, že jsme ohroženi predátory nebo jinými agresory, a to spouštěním stresové reakce.

Tyto negativní stimuly vedou k vychýlení organismu z rovnováhy a vyplavení specifických stresových hormonů – adrenalinu a kortizolu.

  • Adrenalin zajišťuje, aby naše tělo bylo schopné během stresové zátěže podat extrémní výkony. Zvyšuje tepovou frekvenci, krevní tlak a tím i energii. 
  • Kortizol chrání organismus před poškozením účinky vyvolanými adrenalinem a současně zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích.

1. Stres a vliv na mozkovou činnost a paměť

Chronický stres může snížit hmotnost mozkové hmoty a způsobit tak funkční a strukturální změny v různých částech mozku s dlouhodobými účinky na nervový systém. Tyto strukturální změny pak způsobují rozdíly v odezvě na stres, poznání a paměť. 

Celková funkce paměti a přeměna krátkodobé paměti na dlouhodobou paměť závisí na hippocampu – oblast mozku, která představuje nejvyšší úroveň reakce na stres. Různé studie ukázaly, že stres způsobuje funkční a strukturální změny v hippocampu a vyvolává tak poruchy paměti

Existuje tedy velmi úzký vztah mezi hladinou kortizolu a pamětí, kdy zvyšování hladin kortizolu v plazmě při dlouhodobém stresu vede ke snížení paměti. 

Zlepšení paměti nastává, když hladina kortizolu v plazmě klesá. Za některých podmínek však může stres funkci mozku a tedy i paměť zlepšit. Můžeme tedy říci, že účinek stresu na paměť je vysoce závislý na době vystavení stresovému stimulu a typu stresové zátěže. 

2. Stres a imunitní systém

Mnoho studií potvrdilo úzký vztah mezi stresem a imunitním systémem. Stres může ovlivnit funkce imunitního systému tím, že stimuluje stresové mediátory, v CNS a  neuroendokrinním systému, ke zvýšené produkci stresových hormonů. 

Současně stres modifikuje sekreci hormonů, které hrají klíčovou roli ve funkci imunitního systému a spouští produkci molekul, které imunitu potlačují.

Stres tedy může náš imunitní systém potlačit, snížit aktivitu buněk specifické a nespecifické imunity (cytotoxických T lymfocytů a přirozených zabíječských buněk) a dokonce vést k růstu zhoubných buněk a genetické nestabilitě. 

3. Stres a kardiovaskulární systém

Stres, ať už akutní nebo chronický, má škodlivý účinek na funkci kardiovaskulárního systému. Počáteční účinek stresu na srdeční funkci je obvykle spojen se srdeční frekvencí, kterou zvyšuje. Dalším významným účinkem stresu na kardiovaskulární funkci je zvýšení krevního tlaku. 

Stres může stimulovat nervový systém ke zvýšení vazokonstrikce (zúžení) cév vedoucí ke zvýšení krevního tlaku, zvýšení krevních tuků, poruchy srážení krve a vaskulárním změnám. 

Obecně lze negativní změny kardiovaskulárního systému zprostředkované stresem shrnout do pěti kategorií: 
  • Zvýšení stimulace sympatického nervového systém (Tento systém se podílí na řízení činnosti vnitřních orgánů a cév, zodpovídá za energii, motivaci, elán a nadšení. Je řízen automaticky)
  • Zahájení a progrese ischemie myokardu (snížení průtoku krve srdcem)
  • Rozvoj srdečních arytmií
  • Stimulace shlukování destiček a porucha funkce endotelu (Endotel je cévní výstelka, která vylučuje celou řadu látek ovlivňujících např. napětí v cévách, funkci krevních destiček)

Dopad stresu na kardiovaskulární zdraví samozřejmě závisí také na věku, pohlaví a individuálním zdraví každého z nás. Bylo prokázáno, že ženy jsou před srdečním onemocněním chráněny více než muži díky ochranné funkci hormonu estrogenu.

4. Stres a gastrointestinální (GI) systém

Stres také nepříznivě ovlivňuje normální funkci GI traktu, nejen že působí na absorpci látek ve střevě a střevní propustnost, ale může také pozměnit funkční fyziologii střeva.

Způsobuje poruchy pohybu GI traktu, zvyšuje viscerální podrážděnost, mění rychlost a rozsah sekrecí různých látek v GI, modifikuje propustnost střevní bariéry, negativně ovlivňuje průtok krve do GI traktu a zvyšuje počet střevních bakterií.

Všechny tyto změny mohou v konečném důsledku vést k rozvoji mnoha zánětlivých onemocnění, jako je Crohnova choroba a jiná ulcerativní onemocnění GI traktu.

Stres může vyvolat psychosomatické poruchy!

Uvolnění stresových hormonů vede k okamžitému použití zásob energie v těle. Energie je odváděna do tkání, které se během stresu stávají aktivnějšími, zejména do svalů a mozku, méně důležité funkce jsou pozastaveny.

Jednoduše řečeno, v době stresové zátěže může být stravování, růst a sexuální aktivita potlačena na úkor fyzické integrity a dokonce i přežití.

Tento stav je tedy pro organismus velmi energeticky náročný. Pokud se  často opakuje, bez regenerace a doplnění energetických zásob, dochází k narušení rovnováhy organismu. Navíc se tím zaplavuje větším množstvím odpadních látek, které při výrobě energie vznikají. Ledviny přitom ve stresu fungují jen omezeně a tak se odpadní látky v těle hromadí.

Z výše popsaného však vyplývá, že stresová reakce vede k aktivaci mechanismů, které umožňují krátkodobě podávat vysoké výkony v případě nebezpečí, což je dáno využitím rezerv organismu. Tato účelná reakce umožňuje přežití jedince v přírodě.

Stejná reakce se však spouští i v případě, kdy je organismus vystaven psychickému tlaku, který není skutečnou hrozbou pro fyzickou existenci.

Pokud není člověk schopen psychický tlak z různých důvodů zvládnout, přechází do stadia distresu, kdy původně užitečné obranné mechanismy začnou tělu škodit. Dlouhodobé psychické problémy právě tímto mechanismem vyvolávají různé zdravotní potíže a mohou vést k rozvoji mnoha onemocnění.

Organismus se dokáže rychle adaptovat na jakoukoliv změnu, tedy pokud negativní stimuly odezní, vrátí se pochody v našem těle včetně hladin stresových hormonů do rovnováhy.

Hladiny adrenalinu a kortizolu klesají, stejně jako tepová frekvence a krevní tlak. V těle se obnoví standardní fungování a návrat do rovnovážného stavu.

Eustres a distres

Stresové mechanismy neoddělitelně patří k životu, který v mírných dávkách stimulují a v ohrožení zachraňují. Abychom se rozvíjeli a posouvali naše hranice, potřebujeme neustále určité množství stimulů, nedostatek podnětů vede naopak k nudě až pocitům strádání. 

Všeobecně tedy platí, že optimální hladina stresu působí jako tvůrčí a motivační síla, která nám pomáhá dosahovat výjimečných výkonů v práci, ve sportu nebo při překonávání nečekaných překážek (eustres). Naproti tomu chronický traumatický stres (distres) je velmi škodlivý, poškozuje psychické a tělesné zdraví a může ohrozit náš život.

JOBA - Stres a jeho dopady na zdraví člověka

Důležité je tedy naše osobní nastavení ke stresu, které se zdá být klíčovým faktorem v jeho škodlivosti. Velice zajímavý pohled na stres má americká psycholožka Kelly McGonigal, která se stresem dlouhodobě zabývá a svou teorii popisuje v Ted Talku.  Video záznam této přednášky si můžete poslechnout na Youtube.

Když tělo signalizuje DOST!

Každý se se stresem vyrovnává jinak, na každého z nás působí stresové situace odlišně, každý je jinak vnímáme a řešíme. Nastane-li ale zlom, kdy nevíme jak se dál s problémy vyrovnat, stresová zátěž organismu narůstá a tělo začne vysílat varovné signály.

Pokud jsme neustále vystavováni stresovým faktorům, dochází k udržování určité hladiny stresových hormonů v organismu, celková rovnováha metabolických pochodů v těle je narušována a tělo je vystaveno chronickému stresu.

Pokud nemáme správnou psychohygienu, stres se v nás kumuluje a způsobuje zdravotní problémy. Může být spouštěčem nebo zhoršujícím faktorem mnoha chorob a patologických stavů zejména pokud je dlouhodobý.

Základní pravidla psychohygieny
JOBA - Stres a jeho dopady na naše zdraví
Jak přispět dobrému zvládání stresu?

Jsme-li vystaveni stresové zátěži, je nutné řešit jeho příčiny, ty odstranit a zamyslet se nad svým celkovým životním stylem. Myslete na sebe, věnujte svůj čas sobě a svým koníčkům, snažte se relaxovat a pravidelně sportovat. 

Rozvrhněte si svůj čas, zamyslete se nad tím, co je opravdu nutné udělat hned a co počká. Srovnejte si priority. Náhlé stresové situace se snažte, co nejdříve opustit a dostat pod kontrolu, pokuste si utřídit myšlenky.

Myslete na to, že s každou stresovou zátěží oslabujete svůj organismus. Právě imunita není během stresové zátěže pro řídící orgány tak důležitá, proto dochází k oslabení jejího vlivu.

Zvyšte odolnost organismu vůči stresu!

Stresu se nelze vyhnout, ale je možné ho lépe zvládat. Nemusíme v tom být sami. Můžete vyhledat pomoc odborníka či zvolit alternativní postupy, jako jsou přírodní produkty, které posilují psychiku a zmírňují dopady stresu.

LR Lifetakt Mindmaster green je unikátním ochráncem před oxidačním stresem. Díky obsahu vitaminu B buňky lépe zvládají stres, potlačuje únavu a můžeme se lépe soustředit . Vitamin E zpomaluje stárnutí a tvorbu červených krvinek. Na ochraně cév a srdce se podílí resveratol. Mindmaster tedy podporuje krvetvorbu a přenos kyslíku i díky obsahu železa.

Další prospěšné složky jako zelený čaj zajišťuje rychlejší přenos vzruchů na nerovové soustavě. Kyselina listová působí proti únavě a pozitivně ovlivňuje krvetvorbu. Důležitá složka koenzym Q10 přispívá lepší přeměně energie. A také je významnou součástí Mindmasteru 38% podíl AloeVera, který zajišťuje lepší dostupnost biologických složek.

Reference:

https://www.healthline.com/nutrition/reishi-mushroom-benefits#section5

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK92757/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5579396/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2568977/

https://zdravi.euro.cz/leky/nemoci-zpusobene-stresem/

https://www.cinskyherbar.cz/clanky-medicinalni-houby-a-stres.html

https://youniversity.cz/modul/zvladani-zateze-a-stresu/lekce/1

http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2008/04/09.pdf

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adrenalin

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kortizol

https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres

https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn%3AANd9GcRYudhul3xyMdVSogCuXWGMT3VG4pKNs3V8k3DEuj1SGUlqdR_R

https://img.cncenter.cz/img/18/new_article/3094484-img-reishi-v6.jpg?v=6

https://www.cloud9institute.cz/getmedia/050c066e-ad41-44a0-a279-69085d0094ce/dusevni-hygiena_s-pozadim.aspx?width=600&height=600

http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/sympaticky-nervovy-system-sympatikus-11